Metoda PNF je dílem Dr. Hermana Kabata, proto se můžete setkat i s názvem Metoda dle Kabata. Tato metoda využívá neuromuskulární procesy, při kterých lze ovlivnit motorické neurony předních rohů míšních za pomoci šlachových, svalových a kloubních receptorů neboli proprioceptorů. Zjednodušeně jde o to, pomocí správně zvolených poloh, aktivních i pasivních pohybů proti gravitaci či odporu, stimulovat motorické neurony a tím zlepšit a zkvalitnit provedení pohybu a zrychlit celkovou odpověď pohybového aparátu na pohyb, změnu polohy či statické zatížení.
Základní myšlenkou této metody je, že mozek vidí tělo jako pohyb a ne jako jednotlivé svaly. Proto se v této metodě využívá určitých pohybů, které jdou v diagonále a zapojí se do nich všechny svaly daného segmentu najednou. Svaly se naučí lépe spolupracovat a pohyb se zkvalitní. Pohyby jsou prováděny pomalu a důrazem na preciznost. Do pohybu jsou vzaty všechny směry pohybu, tedy flexe, extenze, abdukci, addukci i rotace.
Při nácviku pohybů je potřeba spolupráce pacienta, jelikož jde o přesně vedené pohyby, nicméně se tato metoda může využít i pro dlouhodobě ležící klienty, ať už k samotnému protažení svalů, tak i k získání většího rozsahu pohybu v kloubech.
Metoda PNF má tu obrovskou výhodu, jelikož se dá použít jak pro svalovou relaxaci, tak i pro posílení svalů. V tomto tkví její krása, protože neposilujete pouze jeden určitý sval, což je v běžném životě funkčně neefektivní, ale naopak se zapojí celé svalové skupiny a svalové řetězce, čímž se výrazně zkvalitní funkce ať už svalů trupu nebo končetin.
Ke cvičení PNF doma se dají využít tzv. Therabandy – gumové pásky, které zajistí potřebný odpor.
Metoda PNF se často používá pro terapii:
- pletenců ramenních, jejich poranění či funkční poruchu
- bolestivosti kyčlí
- poranění a funkční poruchy kolen, kotníků a nohy
- potíže s vadným držením těla, bolesti páteře
Autor: Bc. Adéla Papoušková, Fyzioterra s.r.o., Praha
Zdroj: HOLUBÁŘOVÁ, J., PAVLŮ, D.; Proprioceptivní neuromuskulární facilitace 1. část. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2007., Vědomosti získané praxí a studiem.